Novela zákona 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách

1. 2. 2013

Novela nabyla účinnosti 1. 4. 2012 a dle §98 musí zaměstnavatel upravit systém pracovně lékařské péče dle nového zákona od 1. 4. 2013.

Dosud se čeká na prováděcí vyhlášku, která má vyjasnit řadu nejasnosti. Mimo jiné by měla stanovit min. počet hodin na dohled na pracovišti zaměstnavatele a poradenství. Tyto činnosti bude povinen provádět každý poskytovatel pracovnělékařské péče. Čas se bude stanovovat podle kategorií práce 

Za novou povinnost zaměstnavatele tak lze jistě považovat povinnost uzavřít písemnou smlouvu o poskytování pracovnělékařských služeb s poskytovatelem pracovnělékařských služeb. Na pracovištích zaměstnavatele kde se vyskytují výhradně práce zařazené jen do kategorie první zákona o ochraně veřejného zdraví, se umožňuje, aby na základě písemné žádosti vykonávali pracovnělékařské prohlídky, tedy prohlídku vstupní a prohlídky periodické, registrující lékaři zaměstnanců nebo uchazečů o práci (tedy lékaři dle svobodné volby).

Nově je zakotveno právo zaměstnavatele vyslat zaměstnance na mimořádnou pracovnělékařskou prohlídku, má-li zaměstnavatel pochybnosti o zdravotní způsobilosti zaměstnance k práci.

Pokud se osoba ucházející se o zaměstnání nepodrobí vstupní lékařské prohlídce (posouzení její zdravotní způsobilosti k práci), ze zákona se považuje za zdravotně nezpůsobilou.

Pracovnělékařská služba budou zahrnovat zejména tyto činnosti:

• odborná poradní činnost v otázkách ochrany a podpory zdraví zaměstnanců ve vztahu k práci,
• pravidelná odborná kontrola pracovišť zaměstnavatele ze zdravotních hledisek,
• sledování vlivu práce a pracovních podmínek na zdravotní stav zaměstnanců vč. navrhování potřebných opatření,
• preventivní lékařské prohlídky zaměstnanců, pokud jsou povinné podle obecně závazných právních předpisů, příp. navíc dle požadavků podniku po předchozí dohodě s poskytovatelem pracovnělékařských služeb,
• mimořádné a následné prohlídky nařízené ze zdravotních důvodů,
• dispenzární prohlídky osob s hlášenou nemocí z povolání a osob, u kterých vlivy pracovních rizik působí i po ukončení expozice riziku,
• organizování první pomoci a ošetření v případě nouze,
• spolupráce s příslušnou hygienickou stanicí a inspektorátem bezpečnosti práce
• účast na rozborech pracovní úrazovosti a nemocí z povolání,
• podíl na výcviku a výchově zaměstnanců podniku v oblasti ochrany a podpory zdraví,
• posuzování zdravotních následků pracovních úrazů,
• posuzování dočasné pracovní neschopnosti zaměstnanců při ošetření v rámci předlékařské první pomoci.